Díky hodné a trpělivé paní fyzioterapeutce a ještě hodnějším a trpělivějším koníkům můžu jednou týdně absolvovat hipoterapii. Ze začátku jsem musel jezdit v leže a to se mi moc nelíbilo, od srpna už se mnou teta zkusila jet v sedě a to je mnohem zajímavější - aneb není nad výhled z koňského sedla.